
Každá věc hmotné úrovně reality má svůj obraz v astrální úrovni a je přiřaditelná svému vzoru ve světě archetypů. V rostlinné říši je možné vysledovat vliv různých archetypálních kvalit: mužské a ženské polarity, tří principů alchymistů - síry, soli a rtuti, čtyř živlů, sedmi tradičních, ale i tří novodobých planet a dvanácti zvířetníkových znamení.
P. Sédir říká: "Každá rostlina je pozemskou hvězdou. Její nebeské vlastnosti jsou vepsané v barvách okvětních lístků a její vlastnosti pozemské ve tvaru listů. Celá magie je v tom obsažená, protože rostliny představují celý souhrn hvězdných sil."
Podle dominantní kvality můžeme vyhledat např. rostliny ženské, sirnaté, ohnivé nebo lunární apod. Je třeba pamatovat na to, že přiřazení tohoto druhu mluví pouze o hlavním vlivu v rostlině obsaženém. Označíme-li například arniku za sluneční rostlinu, znamená to, že charakter Slunce je u ní dominantní. Její květy mají žlutou barvu a svým tvarem připomínají slunce. Zároveň je však také patrná signatura Marsu - její listy jsou kopinaté, a signatura Saturnu - arnika má silný oddenek a kořeny. Jako lék povzbuzuje činnost srdce (vliv Slunce), při předávkování působí pálení až záněty (vliv Marsu), arniková tinktura má hořkou chuť (vliv Saturnu). Primární planetární signaturou arniky je tedy Slunce, sekundární Mars, a terciální Satun.
Určování signatur rostlin je možné za pomoci intuice nebo magického rituálu. Další možností je řídit se obecnými pravidly, která byla hermetiky trpělivým zkoumáním přírody vypozorována.
Obecně lze říci, že u rostliny převládá v její nadzemní části mužský a v podzemní části ženský vliv. Kromě toho se rostliny tradičně dělí na tzv. mužské a ženské, a to bez ohledu na to, zda u nich lze botanicky rozlišit samčí a samičí exempláře.
jsou nadány silnými vibracemi. Jejich působení je pronikavé a rychlé. Používají se jako rostliny ochranné a očišťující při vymítání, také pro povzbuzení mysli, odvahy a síly.
Příklady: cesmína, pór, tabák, čajovník, anýz, kopřiva, máta, yzop, vavřín, artyčok, cypřiš, dub, lomikámen, ředkev.
jsou méně nápadné a mají jemné působení, které se projeví po delší době. Přivolávají lásku a krásu, nastolují klid, štěstí a harmonii. Také podporují rozvíjení duševních sil a napomáhají věštění.
Příklady: durman, fialka, jabloň, lilie, růže, prvosenka, sedmikráska, locika, mák, měsíček.
a v žádném případě nejsou totožné s chemickou sírou, rtutí nebo solí.
umožňuje rostlinám růst a dává vznik jejich substanci. Převahu síry projevují rostliny nebo jejich části, které jsou vonné a mají vliv na psychiku. Takové rostliny jsou většinou šťavnaté nebo z nich při poranění prýští mléko.
Příklady: fialka, konvalinka, prvosenka, pryšec, mák, majoránka, květ lípy, kořen omanu.
dodává rostlinám sílu a plodnost. Projevuje se vysokým obsahem pryskyřice, ve velké míře se objevuje v těch rostlinách, které upoutají na pohmat, tedy rostliny velmi měkké nebo tvrdé, lepkavé a olejnaté.
Příklady: rosnatka, svízel, špenát, borovice, třezalka, kostival.
propůjčuje rostlinám hustotu, barvu a chuť. Vysoký podíl soli v rostlině se pozná podle výrazné chuti.
Příklady: lékořice, kardamom, pelyněk, hořec, jahoda, šťovík, višeň, trnka, břečťan.
Rostliny, jako všechna hmotná těla, se skládají ze čtyř živlů, nicméně tyto živly zde nejsou v jednotlivých rostlinách ani jejich částech zastoupeny rovnoměrně. Ve stavbě rostlinného organismu představuje květ pro svoji jemnost živel vzduchu, šťavnatý list živel vody, hutný kořen živel země a semena pro svoji plodivost živel ohně.
mají výraznou vůni, pikantní chuť a rostou na suchých a slunných místech. Bývají kompaktního vzrůstu a jejich listy mají zašpičatělý tvar se zoubky na okraji.
Příklady: kopřiva, česnek, pepřovník, kaktusy a bodláky, ohnice, hořčice, zázvor.
mají příjemnou vůni a často sladkou chuť, bývají vysokého vzrůstu s mnoha drobnými kulatými lístky.
Příklady: líska, anýz, eukalypt, máta, kmín, kopretina, jalovec, koriandr.
mají slabou neurčitou vůni, jsou bez chuti, zato s velkou listovou hmotou. Často bývají plazivé. Do této skupiny patří všechny vodní rostliny.
Příklady: lilie, okurka, vrba, locika, sléz, stulík, lilek.
mívají ostrou vůni, velký kořen nebo kořenový systém a tmavé hranaté listy.
Příklady: kostival, mochna, brambor, jedlovec, celer, petržel, pýr.
Planetární analogie rostlin jsou nejlépe rozpracované a v literatuře jim bývá věnována největší pozornost. Sedm tradičních planet se rostlinným částem přiřazuje takto: kořen Saturnu, kmen nebo hlavní stonek Marsu, listy Luně, květy Venuši, plody Jupiteru, větve Merkuru, semena Slunci.
jsou ty, které se obracejí ke slunci, po západu slunce sklápějí listy, dále jsou to rostliny s květy žluté a oranžové barvy, rostliny teplomilné a stálezelené, vonné a vitální, a rostliny, které následují slunce svým jednoletým vegetačním cyklem.
Příklady: slunečnice, hořec, zázvor, citroník, palma, cedr, vavřín, šafrán, rozmarýna, jitrocel.
jsou ty, které jsou zvláště citlivé na vliv Luny. Mají měkké šťavnaté listy, rostou u vody nebo ve vodě a mívají bílé nebo žluté květy a šťavnaté plody s nevýraznou chutí. Jejich vegetační cyklus je velmi krátký.
Příklady: vratička, tykev, kapusta, sněženka, vlčí mák, orobinec, lilie.
mají malé a jemné nebo složené listy, mnoho nenápadných drobných kvítků a rozvětvené stonky. Bývají bohaté na minerály.
Příklady: přeslička, traviny, dobromysl, líska, podběl, mochna, saturejka, koniklec.
jsou vonné a plodné s velkými sladkými plody, mívají výrazné krásné květy pestrých barev.
Příklady: růže, fialka, sedmikráska, myrta, sporýš, hrušeň, granátovník, hvozdík, kopretina, hyacint.
mívají tmy a ostny, při dotyku pálí nebo působí zarudnutí pokožky a očí. Patří sem rostliny jedovaté a palčivé a ty, které dráždí oči. Plody mívají kyselou chuť, štiplavou vůni a často červenou barvu. Vegetační cyklus martických rostlin bývá obvykle dvouletý.
Příklady: česnek, kopřiva, hořčice, cibule, bodlák, šípek, mečík.
jsou ty, které mají olejnaté a sladké plody a příjemnou vůni. Bývají to trvalky. Také sem patří stromy, které jsou považovány za šťastné nebo majestátní.
Příklady: oliva, kdoule, levandule, pohanka, lékořice, kaštan, fíkovník, jasan, obilniny.
jsou omamné a jedovaté. Patří sem také ty, které zdánlivě neplodí, rostliny tmavého vzhledu s černou kůrou nebo plody, obyčejně trpkými. Dále sem náleží smuteční rostliny, rostliny s výraznými kořeny a rostliny dřevnatějící. Růst saturnských rostlin je pomalý, ale dožívají se vysokého věku.
Příklady: čemeřice, cypřiš, routa, mandragora, borovice, platan, kapradí, tabák.
které se ve starých herbářích přirozeně neuvádějí. Tak jak pokračuje rozvíjení Božího plánu směrem ke stále větší diferenciaci, objevují se nové a nové potřeby, ideje a myšlenky, které přirozeně mají své "nové" analogie. Moderní výdobytky civilizace, jako je např. genetická modifikace rostlin, nemohou zůstat bez své vazby na svět archetypů.
náleží rostliny, které jsou schopny narušit kámen, dále rostliny hybridní a ty, které lze roubovat nebo transplantovat.
Příklady: vyšlechtěné tulipány, muškáty, astry, podražec, kontryhel, šťavel, topol, osika, šeřík, lilie, lomikámen, pryšec, rozrazil, ředkev.
náleží rostliny, které po požití působí halucinace nebo omámení. Patří sem i vodní rostliny (hlavně mořské), mechy a rašeliništní rostliny.
Příklady: blín, bolehlav, koniklec, rojovník, leknín, kozalec, koka, šťovík, mák, konopí, řasy.
náleží stálezelené stromy a keře, stejně jako rostliny, které, zdánlivě mrtvé, mají schopnost znovu začít růst, rostliny, z nichž se vyrábí drogy, žijící fosilie a bahenní rostliny.
Příklady: mák, blatouch, asfodel, rosnatka, posed, řimbaba, vraneček, jinan, cedr, smuteční vrba, cypřiš, miřík, narcis.
Zodiakální korespondence rostlin lze v podstatě odvodit z kombinací příslušných planet a živlu. Nicméně se ustálila určitá přiřazení, která mohou posloužit jako příklady.
červené a oranžové květy, chuť pikantní, listy štíhlé, rostliny rychle rostoucí víc do výšky než do šíře, s pronikavou silnou vůní. Např. bodlák, lopuch, ředkev, pepř, hořčice, konopí, chřest, česnek, pelyněk, náprstník.
příjemná vůně, mohutný rozložitý vzrůst, rostliny vonné, plodné, které snadno vymrzají. Např. špenát, jitrocel, brambořík, bez, len, pampeliška, sedmikráska, jasmín, rododendron, proskurník, dřišťál, sporýš, myrta.
bílé nebo světlé květy, rostliny popínavé s mnoha listy, vzdušné a jemné. Např. plamének, kávovník, majoránka, bazalka, konvalinka, kozlík, řebříček, svlačec, tužebník, heřmánek.
rostliny vodní a vodomilné, poléhavé s velkými plochými listy, květy bílé nebo nevýrazné. Např. meloun, dýně, leknín, rebarbora, zelí, okurka, řeřicha, plicník, kapusta, olše.
žluté a oranžové květy, chuť výrazná, trpká nebo pálivá, rostliny suchomilné a léčivé. Např. slunečnice, prvosenka, jmelí, levandule, fenykl, jitrocel, dub, arnika, světlík, oman, pampeliška.
rostliny plazivé a silně plodící, tvrdé a křehké. Např. pohanka, proso a další obiloviny, jabloň, badyán, routa, puškvorec, polej, marulka.
rostliny okrasné květem, elegantního tvaru s vysokými a ohebnými stvoly. Např. jahodník, maceška, fialka, rozmarýna, petrklíč, astra, hvozdík, buk, pivoňka, chryzantéma.
rostliny šťavnaté a lepkavé, s nechutnými plody, při poranění často roní mléko, mívají červené květy. Např. lilek, pryšec, aloe, ocún, křen, cibule, narcis, kozlík, jeřáb, černobýl, vře, kaktusy.
bujné rostliny vysokého vzrůstu nebo popínavé, květy modré. Např. brutnák, sléz, buk, topol, máta, chmel, fazole, kukuřice, čistec, palma, drchnička, kerblík.
zelené květy, jedovatá šťáva, rostliny, které se spokojí i s neúrodnou půdou. Např. topol, borovice, čemeřice, šťovík, vilín, rulík, jedlovec, mydlice, kokořík.
odolné a vytrvalé rostliny, někdy aromatické, s fialovými květy. Např. pryskyřník, myrta, osika, šeřík, protěž, dobromysl, cypřiš, miřík, vrba, tabák.
rostliny tmavých, chladných a vlhkých míst, fádní chuť, často psychoaktivní. Např. pilát, jilm, podražec, mořská cibule, vlčí mák, plavuň, vrba, čajovník.
Znalost rostlinných analogií magik potřebuje doslova "na každém kroku" své praktické činnosti: při sestavování magických kuřidel, při výrobě fluidických kondenzátorů, talismanů a amuletů, při výběru rostlinných obětin a pod. Na analogiích je postaveno celé hermetické lékařství. Stopy využívání hermetických signatur můžeme nalézt i v současném lidovém léčitelství.
Dosažení živlové rovnováhy, tolik důležité pro praktikování magie, může magik podpořit použitím rostlin signovaných potřebným živlem. V některých speciálních případech je naopak potřeba akcentovat určitou složku operatérovy astrální konstituce, a pak je opět namístě pomoc rostlinného preparátu příslušné signatury. Konkrétně je možné zvolené rostliny prostě požít (nejsou-li jedovaté), vykuřovat jimi (v případě vonných rostlin) nebo se pokusit mentálně vyladit na jejich "vibrace". Například před magickou prací s živlem ohně doporučuji žvýkat oddenek zázvoru. Na principech planetárních analogií je sestaven následující recept.
Do širší sklenice s kvalitním uzávěrem naskládejte po vrstvách ovoce a koření zvolené planetární signatury, směs přislaďte a zalijte příslušným druhem alkoholu. Sklenici pečlivě uzavřete a uložte na chladné a tmavé místo na dobu alespoň jednoho lunárního cyklu. Např. pro sféru Venuše vybíráme tyto ingredience: maliny, vypeckované a na kousky nakrájené broskve, 7 semen koriandru, 7 snítek tymiánu, 7 lístků meduňky, 7 okvětních lístků červené růže a víno typu portského nebo jiné sladké červené víno. Samozřejmě je možné sestavit směsi tohoto druhu i pro další planetární i jiné sféry, přičemž je samozřejmě třeba respektovat i příslušné číselné analogie. Jako příklady uvádím ještě stručně složení směsí pro sféru Slunce a Jupiteru. Slunce: pomeranč, citron, zázvor, rozinky, kořen anděliky a omanu, rozmarýna, citronová vodka. Číselná analogie: 6 Jupiter: meruňky, blumy, lékořice, bazalka, muškátový oříšek, levandule, meruňková pálenka. Číselná analogie: 4 Pro navození pocitů planetární harmonie užíváme dle potřeby.
Henricus Cornelius AGRIPPA: "Síla a zázračná působivost jsou v každé bylině i kameni, mocnější jsou jenom ty ve hvězdách, ještě mocnější ve vůdčích inteligencích a nejmocnější je ve vůdčí příčině, v níž všechno vzájemně souzní a dovršuje se."
Použitá literatura: Agrippa van Nettesheim: Okultní filozofie, díl II. Cunningham: Magické rostliny Curdic de Tours: Anatomia et Physiognomia Simplicium Kabelák: Herbarium spirituale siderum (ineditní rukopis) Kefer: Praktická astrologie Lasenic: Alchymie, její teorie a praxe Mavéric: Hermetické lékařství rostlinné Piobb: Formulář vysoké magie Polívka: Rostlinopis Polívka: Užitkové a pamětihodné rostliny cizích zemí Sédir: Magické rostliny Zalewski: Herbs in Magic and Alchemy Zentrich: Vybrané kapitoly z.fytoterapie VII
Z materiálů telestézické společnosti PannaCz.com