Před praktickým použitím v ceremoniální magii je nutno magicky posvětit všechny magické nástroje
- meč
- hůl
- nůž
- rydlo
- svítilnu
- olej atd.
Nutné je i magické vysvěcení magické oratoře, místa magických operací. Subjekt svěcení musí být sám způsobilý předchozí iniciací, vírou a čistotou. Vlastní svěcení pak, podle P. Piobba, pozůstává z následujících úkonů, které se mají provádět s ohledem na příslušné astrologické korespondence: modlení přizpůsobované záměru, vzývání božských jmen, kropení svěcenou vodou, mazání svatým olejem, vykuřování posvěcenými vůněmi v posvěceném ohni, pečetění posvěcenými znaky a žehnání dechem. Papus připočítává k posvěcování ještě kreslení a vyrývání svatých jmen (např. na magický meč), zaměňuje však někde posvěcování a zmagnetování. Je třeba rozlišovat posvěcování a dynamizování (fluidickou koncentraci) předmětů. Podrobné postupy pro posvěcování magických nástrojů jsou uvedeny v různých učebnicích magie (Papus: Základové praktické magie, sv. II. 2. vyd. Praha 1920).
