Rituály sabatu - sabat

Slovo sabat pochází z řeckého slova sabatu, které znamená „odpočívat“

Každý sabat obecně odpovídá některému stádiu ve věčném, stále se obnovujícím životě bohyně a boha. Všechny sabaty se staly svátky ohně kvůli jejich spojení s fázemi Slunce. Oheň, obvykle ve formě hranic (rituálních ohňů), byl zapalován zvláštním způsobem podle toho, o jakém sabatu se to odehrávalo.

• Keltský panteon a kolo roku
  

V moderním keltském pohanství se dodržuje osm sabatů - kalendář a datum

• Samhain 31. října
• Yule - zimní slunovrat
• Imbolg 1. nebo 2. února
• Ostara jarní rovnodenost
• Beltaine 1. května
• Midsummer letní slunovrat
• Lughnasadh 1. nebo 2. srpna
• Mabon podzimní rovnodenost

Sabaty se nejlépe oslavují s druhými lidmi

když už ne z jiného důvodu, tak z radosti, že živi vstupujeme do dalšího ročního období. Ale ať máte nebo nemáte takové osoby, s nimiž byste oslavovali tento den, vždy si můžete dovolit věnovat v soukromí čas k uctění božstev, jejichž sabat si připomínáte. Keltové oslavovali sabat jídlem, pitím, tancem, písní a mnoha dalšími svátečními činnostmi. Byl to čas, kdy se odkládaly pracovní starosti, den, kdy se scházela větší společnost, aby se vzdala úcta a díky, aby si lidé odpočinuli, radovali se, uvolnili se a obvnovili staré známosti. Mnozí keltští pohané v takové dny nepracovali, dokonce se uvolňovali ze svých světských zaměstnání, aby žili v souladu se svou náboženskou vírou. Každá keltská tradice může mít v hlavním tématu drobné odlišnosti, ačkoli celková koncepce zůstává stejná.

• Teorie svátků, slavností a kalendáře
  

Samhain (31.ŘÍJNA, VŠECH SVATÝCH, HALLOWEEN)

Jiné názvy:

• Hallowmas,
• Samana,
  
• Samhuinn,
  
• Samonios.

Barvy:

• černá a oranžová.

Symboly:

• kotel cauldron, dutá tykev se svíčkou uvnitř, maska, hranice, koště.

Božstva:

bohyně babice, umírající/stárnoucí bohové, obětní bohové, smrt a božstva z Jinného světa.

SAMHAIN označoval začátek starokeltského nového roku

a mnozí keltští pohané ještě dnes považují Samhain za obrození Kola roku. Byla to noc, kdy starý bůh zemřel, vrátil se do Země mrtvých, aby čekal na znovuzrození o Yule, a čas, kdy bohyně babice truchlila nad ztrátou syna či druha, opouštějícího její lid v dočasné temnotě. Stejně jako v dobách minulých dnes keltští pohané věří, že závoj mezi světem živých a mrtvých je nejtenčí v tuto noc, a že duchové našich zemřelých chodí po zemi, navštěvují rodiny a přátele a shromažďují se na rituálních oslavách. Podávání pokrmů mrtvým je rozšířený obyčej i v moderních keltských zemích. V Bretani a Irsku se jídlo pro tyto duchovní poutníky vždy nechává venku a do oken se kladou svíce, aby je vedly po jejich cestě. Tyto zvyky se staly základem pro moderní svátek Halloween s jeho dutými tykvemi se svící a čtveráckými dětskými koledami.

Yule (VÁNOCE, ZIMNÍ SLUNOVRAT)

Další názvy:

• Midwinter,
• Návrat slunce,
• Fionnův den.

Barvy:

• červená, zelená a bílá.

Symboly:

• jehličnan, vánoční věneček, vánoční poleno do krbu, cesmína.

Božstva:

nově narození bohové, Trojná bohyně, panenská bohyně.

• Slunce
  

YULE je nejstarší a nejvíce dodržovaný za všech sabatů

a je zvláštní, že až do vpádu Skandinávců nebyl součástí keltského roku. Oslavuje znovuzrození boha symbolizovaného Sluncem, které po této noci vrcholné temnoty začne znovu přibývat. Keltové z neznámých důvodů čekali s oslavou návratu Slunce až do Imbolgu. Když Skandinávci posunuli Yule do popředí zájmu, téměř nahradil Samhain jako datum Nového roku a mnoho skupin moderních Keltů dosud oslavují Yule tímto způsobem. Keltové ovlivnění Skandinávci slavili Yule s mnohou výzdobou a rituály, které spojujeme s dodržováním moderních vánoc – ozdobené jehličnany, vánoční věnečky, cesmína, jmelí, hodování a tanec. Kromě toho věřili, že v této noci bude král cesmína, bůh odcházejícího roku, bojovat s Dubovým králem, bohem přicházejícího roku, a prohraje. 

Imbolg (1. NEBO 2. ÚNORA, HROMNICE)

Další názvy:

• Oimelc,
• Imbolc,
  
• Den Brid,
• Den Bride.

Barvy:

• bílá, stříbrná, světle žlutá.

Symboly:

• svíce, stužky, slaměná panenka, zvířata žijící v norách, ovce.

Božstva:

• panenská a dětská bohyně, bohové jako mladí muži a chlapci.

IMBOLG je sabat, který uctívá bohyni jako nevěstu čekající na vracejícího se boha slunce

Než se začal projevovat skandinávský vliv, šlo opět o sabat, v němž keltové viděli, jak se Slunce znovu rodí. V Irsku to byl a dosud je zvláštní den uctívání Brid v její podobě nevěsty. Moderní Irové ho znají jako den sv. Bridget, což je skrytá pokřesťanštěná verze staré bohyně. Keltové často oblékali jako nevěsty slaměné panenky, postavičky vyrobené ze suchých snopů z minulé sklizně, a dávali je na čestná místa ve svých domovech. Většinou je kladli do tzv. Kolébek nevěsty, a zastrkávali do nich ořechy, symboly mužské plodnosti. Je to také sabat, o němž se v hojné míře zapalují svíce. Často se umísťují na věnci, dalším symbolu Kolu roka. Symbolizující teplo a světlo vracejícího se slunce. Při Imbolgu jsou božstva ještě mladá a nespojená v jedno cestou posvátného sňatku. Jsou nevinná a milují zábavu. Čekají na jaro stejně netrpělivě jako my.

Ostara (JARNÍ ROVNODENNOST, OKOLO 21. BŘEZNA ODPOVÍDÁ ZHRUBA VELIKONOCÍM)

Další názvy:

• Eostre,
• Den Paní,
• Spring.

Barvy:

• pastelové.

Symboly:

• vejce, rovnoramenný kříž, motýl.

Božstva:

• mladá božstva, bohové válečníci, božstva s probouzející se sexualitou.

OSTARA byl další sabat, který nebyl původně součástí keltského roku

všechny jeho příznaky se donedávna spojovaly s Beltaline. Protože je pojmenován podle teutonské bohyně jara a nového života Eostre, předpokládá se, že ho na význačné místo v keltském světě protlačili Sasové. Moderní pohanská keltská praxe přijala Ostaru nadšeně, ale různé keltské tradice mají odlišné způsoby slavení tohoto sabatu. Především je to noc rovnováhy, v níž noc a den jsou stejně dlouhé, ale síly světla získávají nadvládu nad silami temnoty. Jedna tradice v tento den uctívá boha válečníka, zatímco jiná se na něj dívá jako na čas dvoření se boha bohyni, vztah, který bude završen o svátku Beltaine. Jiným zvykem nejasného původu, který se vztahuje k oslavě Ostary a který si získal velkou oblibu v keltský kruzích, je zvyk probouzení matky země.

Beltaine (1. KVĚTEN, MÁJ)

Další názvy:

• May day,
• Beltane,
• Rudemas,
• Giamonios,
• Bhelltainn.

Barvy:

červená a bílá.

Symboly:

• májka, vejce, košíky, květiny, máselnice.

Božstva:

• květinové bohyně, božské dvojice, božstva lovu.

BELTAINE: První máj bývá oslavován písní a verši déle, než existují písemné záznamy tohoto data

Je to čas osalvy nového života ve všech jeho formách, čas, kdy jsou bohyně a bůh spojeni v posvátném manželství a jejich vztah je završen aktem, který symblicky oplodňuje zvířata a úrodu pro nadcházející rok. Nejběžnější rituál oslavy tohoto spojení je znám jako Velký rituál. Je to symbolické spojení mužských a ženských principů tvoření, spojení dvou polovin veškeré moci, která vytváří celek, aby přivedla všechno k životu. Při Velkém rituálu se obvykle vkládá mužský rituální nástroj, většinou nůž athame, do ženského rituálního nástroje představujícího kosmické lůno. Obyčejně se pro tento účel používá kalich nebo malý kotel cauldron. Společně pracující dvojice často do sebe přivolávají božstva a vykonávají Velký rituál de facto, což je také přijatelné. Tanec májky je dalším keltským zvykem, který se praktikuje v pohanství i mimo ně. Proplétání červených a bílých stužek kolem májky symbolizuje podobně jako Velký rituál spojení bohyně a boha. Je možné, že májka se dostala ke Keltům od jižních teutonských pohanů, kteří také měli v úctě stromy.

Midsummer (21. ČERVNA, LETNÍ SLUNOVRAT)

Další názvy:

• Coamhain,
• Litha,
• Den shromažďování,
• Feill-Sheathain.

Barvy:

• zelená.

Symboly:

• oheň, jmelí, sluneční kotouč, ptačí pera, listy.

Božstva:

• bohové na vrcholu moci, těhotné bohyně.

MIDSUMMER je dalším pohanským sabatem

který původně součástí keltského roku nebyl, i když je to překvapující. Skandinávci a Sasové v něho věřili podobně jako v sabat Yule. Midsummer je doba, kdy Slunce dosahuje vrcholu své síly, země je zelená a slibuje bohatou úrodu. Bohyně matka je ve vysokém stupni těhotenství, bůh je na vrcholu svého mužství a je uctíván jako nejvyšší slunce. Nezapomínejme však, že kdysi měli významné postavení i bohyně, nejznámější z řad mýtů např. paní světla.

Lughnasadh (2. SRPNA, DOŽÍNKY)

Další názvy:

• Lughnasa,
• Lammas,
• August Eve,
• Elembious.

Barvy:

• šedá, zlatá, zelená, žlutá.

Symboly:

• všechny druhy obilí, chléb, nástroje k mlácení obilí.

Božstva:

• božstva žní a obilí, nové bohyně matky.

LUGHNASADH je pojmenován po irském bohu slunce Lughovi

a je považován za první ze tří pohanských svátků žní. Lughnasadh je především sklizní zrna. Zvýrazněn bývá význam kukuřice, pšenice, ječmene a obilných výrobků jako je chléb. Také ovoce a zelenina, které zrají v pozdním létě, jsou součástí tradičního hodování. Bohyně v podobě královny hojnosti je uctívána jako nová matka, která dala život hojnosti, zatímco bůh je ctěn jako otec blahobytu. Mlácení drahocenného obilí bylo kdysi považováno za posvátný akt.

Mabon (OKOLO 21. ZÁŘÍ, PODZIMNÍ ROVNODENNOST)

Další názvy:

• Herfest,
• vinobraní,
• hostina Avalonu,
  
• Autumn.

Barvy:

• oranžová, hnědočervená, kaštanová.

Symboly:

• jablko, víno, réva, věnec, roh hojnosti, náhrobek.

Božstva:

• bohové vína, božstva sklizně, stárnoucí božstva.

MABON je pojmenován po velšském bohu a považuje se za druhý ze tří svátků sklizně

Je oslavován především jako oslava vinobraní a vína. Bývá rovněž spojován s jablky jako symboly obnoveného života. Oslavování nového vína, sklizně jablek, vinných produktů a návštěv hřbitova s kladením jablek na náhrobky, to všechno byly způsoby, jimiž Keltové oslavovali tento sabat. (Avalon, jeden z mnoha keltských názvů pro Zemi mrtvých, doslova znamená Země jablek.) Tyto činy symbolizovaly jednak poděkování za životodárnou sklizeň, jednak přání živých opět se setkat s mrtvými.

© J.K. PannaCz.com Noetika. Použitá a doporučená literatura: Keltské mýty a magie – Edain McCoyová.